Můj blog

Dvoujádrové vs čtyřjádrové procesory

Jedna z polopravd o procesorech se čtyřmi jádry tvrdí, že nejsou vhodné pro hráče, neboť hry zatím neumí využít potenciálu těchto CPU. Pravděpodobně ji potom uslyšíte v různých obměnách, například ve spojení s vytvářením hudby v MP3 nebo konverzí filmových DVD do formátu DivX či XviD.

Částečná pravda tkví v postřehu, že s větším počtem jader roste výkon většinou jen neúměrně málo. Přestože teoretický výkon může být téměř dvakrát vyšší, výsledky testů odhalí rozdíl jen okolo 10 až 15%. Pokud nebudete pátrat po důvodech, patrně v tom okamžiku na čtyřjádrové procesory zanevřete.

DivX umí pracovat s vícejádrovými procesory, ale opět zde není znát příliš velký rozdíl mezi dvěma a čtyřmi jádry. Kodeky pro komprimaci hudby na tom bývají ještě mnohem hůře, záleží spíš na taktu procesoru než počtu výpočetních jednotek.

Multitasking aneb v sýru najdeš sílu

Největší předností procesorů s více jádry je schopnost počítat paralelně více úkolů. Čím větší počet jader, tím lepší je tento předpoklad. Anglický termín pro paralelní výpočet a práci obecně „multitasking“ vytváří nejpádnější důvod k pořízení čtyřjádra do počítače.

Ovšem jen málo uživatelů provádí skutečný multitasking. Pokud vedle sebe otevřeme pět aplikací, ještě to neznamená, že procesor je zatěžován pěti programy najednou. Většinou pracujeme v daný čas v jedné aplikaci zatímco ostatní jen čekají. Pro tento případ by vystačil i zcela obyčejný jednojádrový čip.

Syntetický test PCMark 2005 (nejnovější verze pro Windows Vista se jmenuje Vantage) simuluje práci běžného uživatele a ohodnotí výkon procesoru. Všimněte si, že čtyřjádrové kousky příliš neporáží své dvoujádrové kolegy.

Zkuste však na starším procesoru spustit například video z TV tuneru a k tomu začněte zálohovat svá data. Televizní vysílání se zaručeně bude trhat, nebude souvislé. Stejný úkol na dvoujádrovém procesoru ale neznamená pro počítač žádný problém, při použití čtyřjádrového nebude procesor vytížen ani ze třetiny.

Programy připravené na více jader

Některé aplikace, především potom profesionální grafické nástroje, však umí využít výhody vícejádrových procesorů samy o sobě. Při renderingu scény modelované některou z kvalitních aplikací (Maya, 3DsMax, Cinema4D, Rhino...) můžete těžit z většího počtu jader téměř přímou úměrou.

Test renderingu v programu Cinema4D odhaluje vyzrálost grafických nástrojů. Ty umí plně využít výhody paralelního výpočtu na více jádrech/procesorech najednou. Bodové ohodnocení tomu skutečně odpovídá

Vysoký výkon má v těchto aplikacích logické opodstatnění. Programy jsou již delší dobu psané s možností práce na více počítačích najednou (distribuovaná práce na počítačovém clusteru), a hlavně se většina výpočtů odehrává především v rámci procesoru a operační paměti. Tím se dostáváme k některým omezením vícejádrových CPU.

Úzké hrdlo jako u láhve

Výkonné čtyřjádrové procesory bytostně závisí na rychlém přísunu dat. Pokud jim nedodáváte dostatečné množství úkolů, procesor potom není vytížen a mizí jeho výhody. Zatímco datová sběrnice problém v drtivé většině případů nepředstavuje, na vině může být pevný disk.

Ačkoli nové pevné disky dokáží načítat data rychlostí přes 100MB/s, umí tak činit pouze v sekvenčním zatížení, nikoliv pokud od nich chcete několik úkolů současně. Když musí načítat malé bloky dat ve velkém množství, jejich výkon rapidně klesá. Důvod je prostý – vyhledávání je jejich největší slabinou, dochází při něm k velkým prodlevám v řádech milisekund, za které procesor procedí ohromné množství dat.

Problém můžete vyřešit například přidáním dalšího disku do sestavy. Pokud dva vámi spuštěné programy využívají dat uložených na různých discích, potom úzké hrdlo odpadá. Do budoucna potom zásadně pomohou polovodičové SSD disky, kde se čas vyhledávání dat zásadně zkracuje.

Který je pro mne ten pravý?

Máte-li ve zvyku pracovat vždy s jedním programem a práci si dělit, potom vám jednoznačně stačí dvoujádrový procesor. Jejich výhodou je i nezanedbatelně nižší spotřeba (odráží se v údaji TDP procesoru), která má přímý vliv na hlučnost chlazení.

Kdo lační neustále po výkonu, na počítači má spuštěno několik úloh náročných na procesorový čas vedle sebe, nebo potřebuje dostatečnou výkonovou rezervu, ten by měl volit čtyřjádrový procesor. Dejte si však pozor, zda je pro vás úzkým hrdlem právě on.